K o u t y, jakož to pojmenování pro malebný kraj na pravém břehu Vltavy pod Kletí. Bylo to pojmenování velice přiléhavé. Do Opalic, Krnína, Chlumce, Radostic, Štěkře a Záluží nevedla silnice, jen hluboké vyježděné polní cesty plné kamení a výmolů. "Kouty" byly odděleny od okolí na západní straně řekou a na východní cestou vedoucí z Českých Budějovic do Českého Krumlova. Nejbližší místo kde silnice vedla přes řeku byl Rájov. Tamní brod je známý už od středověku. To je přibližný výklad pojmu "Kouty".Je potřeba zdůraznit, že se názory na rozsah "Koutů" lišší. Hlavně co se týká rozsahu, kam až kouty svou rozlohou zasahovaly. Někdo zastává názor, že zahrnovaly i osadu Kosov, jiní už naopak vyřadili i osadu Štěkře.
Kolem roku 1930 byly provedeny archeologické vykopávky u Opalic a podle nálezů bylo zjištěno, že zdejší území bylo osídleno asi tisíc let př.n.l. neznámým kmenem. Během 7. až 2. století př.n.l. byli Jižní Čechy obývány posledním galským kmenem tzv. Bójů. Na počátku našeho letopočtu pronikala na sever od Dunaje římská vojska. Soustavné osidlování území začalo při stěhování Slovanů do střední Evropy v polovině 6.století n.l. kraje nejjižnějšího cípu Čech byly domovinou slovanského kmene Dúdlebů, kteří přišli z Podunají.
Dřívější kulturní život v obci se soustředil převážně v hostincích. Jediná činná organizace v obci byl Sbor dobrovolných hasičů v Záluží, který pořádal v zimě plesy a v létě zahradní slavnosti. Občané rádi přispívali, aby výtěžek z pořádaných zábav byl co největší. Tanečních zábav bylo v Čertyni víc než v Záluží. Oblíbené byly zahradní letní slavnosti, na nichž se v bufetu např. prodával krajíc chleba přes celý pecen tlustě namazaný máslem a medem za 1Kč. Hospodyně totiž daly na slavnost zdarma buď pecen bílého chleba nebo hroudu másla, případně kde chovali včely, med. V Čertyni byly pořádány také obvyklé jarní věnečky. Přechodnou dobu byl v Čertyni také ochotnický spolek Klicpera, založený zásluhou pokrokového řídícího učitele školy v Radosticích Ladislava Kučery. Divadelní představení se hrála v hostinci v Čertyni; školní mládež hrála divadlo v jedné třídě ve škole.
Někdy si pořádali taneční zábavy i sami hostinští. Hudba hrála obvykle odpoledne v neděli až do tří až čtyř hodin ráno v pondělí za pivo a odměnu 400Kč pro šest hudebníků. Vstupné bývalo 2,80Kč. Do sazby 3Kč byla totiž nižší dávka ze zábav a každý host stejně 3Kč dal. Kolem roku 1930 byla po nějaký čas činná i vesnická mládež. Byly pořádány letní slavnosti, na nichž se předváděli dožínkové či posvícenské výstupy. Účinkující vystupovali ještě v doudlebském kroji.
Průběh kulturních akcí během celého roku byl pod náboženským vlivem. V každé osadě byl zvon, na který se ráno, v poledne a večer zvonilo po celý rok. Jen na Velikonoce od odpoledne Zeleného čtvrtka do poledne Bílé soboty zvony mlčely a místo zvonění děti řehtaly a klapaly za odměnu jednoho či dvou barevných vajíček od každé hospodyně. V Chlumci pořádala výměnkářka Marie Janásová májové pobožnosti, kterých se účastnily všechny ženy a děti z osady. Ženy si po pobožnosti náležitě podebatovaly a děti skotačily. O nedělích a církevních svátcích v průběhu roku se nepracovalo. Až na jednotlivé výjimky se z každé rodiny většina členů účastnila bohoslužeb.
Za války byl kulturní život umrtven. Byl vydán zákaz pořádání tanečních zábav. Přesto byl zásluhou hostinského z Chlumce Jana Janáse a mládeže oživen. Jan Janás měl "Ve Vršku"(nad obcí Chlumec) mladý modřínový lesík . Roku 1943 vichřice část porostu povalila a z vykáceného zbytku lesíka vyrobil podium, dřevěnou boudu a jednoduché lavičky. A divadlo bylo na světě. Divadelní soubor utvořili mladí z Chlumce, Krnína, Záluží, Štěkře a později i z Kosova. Hudbu zajistil učitel Bohuslav Mráz, tance a balet jakási Petráková z Českých Budějovic. Vyprávělo se, že na jednu zkoušku přišel náhodou farář ze Zlaté Koruny a nespokojen prý komentoval: "Holky, vy máte nohy jako volšový. Při tom kankánu musíte nohama pořádně mrskat." Hrálo se v neděli odpoledne.
Po válce byl vytvořen i betonový parket pro pořádání tancovaček, koncertů a slavností. V dobách kdy ještě nebyla elektrifikace se k osvětlení večerních programů používal karbid-acetylenový vyvíječ. Později se provizorně pomocí kůlů přivedl el.proud ze vsi. Řádného napojení se dočkal "Háječek" až po roce 1960. Z odehraných her mohu uvést např.: operety "Na tý louce zelený", "U panského dvora", "Okolo rybníka" a dvě estrády "Nevině odsouzen" a "Kantor Plašimuška". V roce 1948 sehráli na lesním divadle ochotníci z Kamenného Újezdu hru "Noc na Karlštejně" a ochotníci z Č.Krumlova hru "Sedlák svým pánem". Pořádání zábav ustalo v roce 1965 i přesto, že, zanikly hostince. Průměrná účast na tanečních zábavách v Chlumeckém háji byla 250 osob. Dnes jsou na místě lesního divadla jen vysoké stromy, ostružiny a jiné křoviny, takže místo dnes najde jen pamětník.
Mezi další kulturní činnosti patří i loutkové divadlo, které se nějaký čas hrálo v zálužské hospodě u Mrázů, ale hlavně kino. Krátce po válce se v Čertyni promítal anglický film "Perutě pomsty". Promítalo se v Chlumci v obecní kanceláři (č.p. 6), v létě mezi lípami u křížku a přibližně mezi roky 1946-1951 v Záluží. Promítaly se vždy jednou za čtrnáct dní dva filmy. V zimě každou neděli bylo promítání pro děti za 1Kč což silně konkurovalo stálému kinu ve Zlaté Koruně. Po otevření společenského domu na podzim 1971 se sálem byly dány předpoklady pro pořádání početnějších kulturních akcí. Přispělo k tomu i darování obci nového promítacího filmového přístroje odborem kultury z Č.Krumlova.
Organizací, která se stále podílí na kulturním životě až do dnešní doby je Sbor dobrovolných hasičů Záluží, který pořádá Maškarní plesy a v létě fotbalové turnaje. Další organizací je náš soubor Soumrak a několik aktivních lidí, kteří se význačně podílejí na kulturním životě "Koutů". Společně pořádáme Masopust, stavění máje, Dětský den atd.